Fotbal se hraje všude
Před několika dny jsem unikl ze spárů tábornických stezek zdravotnické zdatnosti, lesáckých znalostí a tvorby uměleckých předmětu. Jak ale název článku sám napovídá, na dětském letním táboře, kam jsem byl převelen ihned po účasti na LASO Cupu, se hrál i fotbal.
Letos jsem jel už podruhé, a tak jsem byl psychicky připravený na reakce dětí, když se řekne „Jdem hrát fotbal“. Nemluvící začali křičet radostí, vozíčkáři nadšením vyskakovali ze svých strojů a neslyšící tušili, co se bude dít.
Hrálo se turnajovým způsobem každý s každým. Krásnou šanci střídala nádherná střela. Panečku, to byla podívaná!!! Ty skluzy!!! Pokud bych měl použít k popisu dění na trávníku fotbalový výraz „srdíčko“, tak můžu s čistým svědomím prohlásit, že všechny děti neměli srdíčko, ale srdce jako kráva. Trsy trávy létaly až na improvizovanou tribunu, rozhodčí nestačil dávat pozor, jak se hra rychle přesunovala z jedné strany na druhou.
Vypíchnout bych snad mohl obětavý zákrok brankáře QuickStopáků, který dostal solidní pecku do nosu a bolestiodolného golmana Militajů, který kryl střely vším čím mohl (tedy i rozkrokem). Nakřupnutí skořápky naštěstí nebylo tak vážné a mohlo se hrát dál.
Po vyrovnaných zápasech mezi QuickStopáky, Militaji a Průkopníky rozhodovala až prodloužení. Celkové skóre tábornického turnaje tak bylo 3 vstřelené branky. Uřícené děti si sportovně podaly ruce, poplácaly po ramenou a než bys řekl Sedláček, už byl čas na večeři.
Na závěr snad můžeme pouze konstatovat, že i přes evidentní neshody mezi hlavní vedoucí a ostatními vedoucími si děti tábor užily a to je nejdůležitější. Jako bonus přikládám několik legendárních hlášek, a to jak z dílny dětí, tak samotných vedoucích.
———————————————-
Před večerkou v chlapeckém pokoji:
Vedoucí: „Martine, ještě než půjdeš spát, tak si ukliď tu mikinu ze stolu. Do takového svinčíku by za tebou žádný holky nepřišly.“
Martin: „Přišly, ale jenom ty ošklivý.“
Výňatek z porady:
Hlavní vedoucí: „Chtěla bych vás všechny poprosit, abyste po ránu na ty děcka moc nedýchali. Oni z vás cítí chlast a prchají.“
Při procházce lesem:
Libor: „Mně se chce kakat.“
Vedoucí: „A nevydržíš to chvilku?“
Libor: „Já už jsem to nevydržel.“
Po 9 dnech, kdy se z vedoucích stávali děti a z dětí vedoucí:
Vedoucí: „Děti, ale na horách není jenom sníh, na horách jsou i nížiny, a tam roste tráva.“
Při cestě do vedlejší vesničky:
Vedoucí: „Tady si dáme svačinku a napijeme se, jo?“
Petr: „Fůůůj, voda!“
Při zdravovědě:
Vedoucí: „Jak vytáhneme smítko z oka?“
Adélka: „Vidličkou…“
Při luštění zprávy:
Vedoucí: „Co myslíš, Martine?“
Martin: „……… (30 sekund mlčí)“
Vedoucí: „Když nevíš, tak řekni nevím.“
Martin: „………Nevím!“
Vedoucí při celodenním výletě na dvě vozíčkářky a jednoho hluchoněmého
Vedoucí: „Děcka, stoupněte a jdeme!“
Děti: (bez reakce)
Debata o obézní dívce z oddílu:
Vedoucí: „Terezka, to je pořádnej kus chlapa.“
24.07.2009 v 05:09
ach to mládí
24.07.2009 v 09:57
zajímavý tábor, děcka postižené tělesně a vedoucí mentálně:)
25.07.2009 v 05:15
Už svítá kurŇa.
25.07.2009 v 07:33
maca: vidím že jsi taky jeden z těch filmovkářů
25.07.2009 v 11:05
ja chcu taky na vylet.
S deckama
25.07.2009 v 18:00
Valec: sak vyletujes ne? jak je na dovolene?
27.07.2009 v 21:20
Bylo tam krasne (nasrot) :)